Počátek používání pil sahá do doby přibližně 5000 let před n. l. Jak potvrzují archeologické nálezy, k jejich výrobě byly použity malé zuby, které se připevňovaly na pazourky srpkovitých tvarů. Výraznější změnu v konstrukci pil znamenalo až použití bronzu. Ten začal být kolem roku 750 př. n. l. nahrazován tvrdším a levnějším železem. Díky tomu se pily staly dostupnější. Jejich rozšíření ale probíhalo postupně a na řadě míst nebyly dlouho známé (a to i přesto, že se například široce používaly ve starověkém Římě).

O prosazení pil se tak nakonec zasadili zejména majitelé lesů, kteří je začali dělníkům jako zaměstnavatelé poskytovat. Práce s pilou byla totiž rychlejší, což vedlo ke zvýšení težby dřeva a tedy i vyšším ziskům.
Začátek mechanizace
Na začátku motorových pil byla myšlenka usnadnit těžkou lesnickou práci pomocí stroje a zvýšit produktivitu práce. První mechanické pily se začaly objevovat v polovině 19. století. Strojové pily z tohoto období ale byly velmi těžké a nemotorné vynálezy, které se víceméně nikdy nedostaly z fáze prototypů. Jako pohon se využívala pára, vodní energie, později také spalovací motor.
Až v roce 1926 si nechal Andreas Stihl v Německu patentovat motorovou pilu na elektrický pohon a o tři roky později přišel s nápadem pily poháněné benzínovým motorem. Oba stroje byly konečně vhodné k těžbě dřeva a zaznamenaly velký úspěch.
Pily z první poloviny minulého století se však zdaleka nepodobaly těm dnešním. Jejich design byl značně limitovaný technickými možnostmi doby a konstrukce byla ovlivněna prací s klasickou pilou. První motorové pily vážily přes 60 kg a k jejich obsluze bylo potřeba dvou mužů. Jeden obsluhoval motor a druhý měl na starost lištu. Další vývoj proto zákonitě směřoval k lehké pile, se kterou mohl pracovat pouze jeden člověk. To ale bylo možné až po druhé světové váce, která přinesla nová konstrukční řešení motoru a také použití slitin lehkého hliníku.
Zrod moderní pily
Až do konce 50. let se motorové pily používaly výhradně ke kácení stromů a zkracování kmenů. K odvětvování se díky nevyhovující konstrukci a vysoké váze nadále používaly sekery. Zlom nastal až na začátku 60. let, kdy švédská Husqvarna představila lehkou motorovou pilu v dnešním slova smyslu, která umožňovala vykonávat všechny typy lesnické práce.
S moderní motorovou pilou se vzápětí objevil i problém, který ztěžoval každodenní práci: vibrace způsobené motorem a řetězem pily. Výrobci proto začali vyvíjet nejrůznější tlumící zařízení a mechanismy. Také v tomto „závodě“ zvítězila Husqvarna, když v roce 1969 představila motorovou pilu s integrovaným systémem tlumení vibrací. Od té doby jsou tímto systémem vybaveny všechny motorové pily.
Další vývoj motorových pil se soustředil na samotné uživatele. To potvrzuje i Barbora Kočová ze společnosti Husqvarna: „V roce 1973 jsme uvedli na trh vůbec první motorovou pilu s automaticoku řetězovou brzdou, o tři desetiletí později jsme pak bezpečnost dovedli téměř k dokonalosti vyvinutím systému Triobrake, což je systém, který umožňuje spolehlivě aktivovat brzdu třemi způsoby a zastavit tak ve zlomku vteřiny otáčející se řetěz.“
Zajímavá je samotná historie značky Husqvarna, která byla založena v roce 1689 za účelem výroby zbraní pro švédskou armádu. Toto datum dělá z Husqvarny jednu z nejstarších průmyslových firem na světě. Dědictví zbrojovky si Husqvarna ostatně nese dodnes - logo Husqvarny zobrazuje hlaveň s miřidly z předního pohledu. Na začátku 20. století začala Husqvarna vyrábět také motocykly. V roce 1920 dokonce založila vlastní závod na výrobů motorů pro motorky. To bylo důležité i pro další vývoj motorových pil, díky továrně totiž měla Husqvarna k dispozici malé a robustní motory vhodné právě pro motorové pily.