Řez dřevin

Nejlepším obdobím k řezání stromů není zima, ale začátek vegetační sezony, v březnu a dubnu, podle oblasti. V tomto období začíná ve stromech proudit míza a řezné rány se hojí rychleji. Vyjímkou jsou stromy s velmi intenzivním mízním tokem, jako jsou břízy, třešně, javory a ořešáky. Ty by se měly řezat koncem léta, kdy již tok mízy slábne.

Odřezávané větve zachycujte

Než začnete řezat strom, keř nebo živý plot, dejte pod ně staré prostěradlo, nebo plachtu. Ořezané větve na ně napadají a pak je jednoduše najednou seberete. Při stříhání vysokých živých plotů a stromů blízko záhonů a nižších keřů zamezte tomu, aby na ně větve padaly a zůstaly na nich viset. I přes ně přehoďte prostěradlo nebo plachtu.

Odřezávání větví

Velké větve nikdy neodřezávejte jediným řezem. Mnohem bezpečnější (i pro strom) je odřezávat větev po přiměřeně dlouhých částech, dokud vám nezbyde asi 30-50 cm dlouhý pahýl. Když i ten odřezáváte, pokuste se zabránit zatržení kůry na kmeni tak, že první řez u větevního kroužku vedete zdola asi do jedné třetiny a pak pahýl seshora doříznete. Jakékoliv nerovnosti na řezné ploše začistěte ostrým nožem.

Bezpečnostní smyčka

Chcete-li odstranit větev z velkých stromů, pozvěte si raději odborníka na řezání stromů. Rozhodnete-li se však to udělat sami, pak nejdříve zajistěte větev, kterou chcete odříznout. Přivažte na ni provaz, který přehodíte přes silnou větev rostoucí nad ní. Větev řežte po částech a provaz používejte jako kladku, přes níž části větve spustíte na zem. Nezapomínejte, že větev může být těžká, i když je rozřezaná na kusy.

Přistřihujte

Jen málo rostlin na zahradě má větší výdrž než mnohaleté ozdobné keříky vřesů, vřesovců a levandulí. Ačkoiv nevyžadují mnoho péče, potřebují každým rokem zastřihnout. Odkvetlé vřesy a v létě kvetoucí vřesovce vypadají dekorativně i v zimě a mohou se nechat být až do jara, kdy jim poskytnete jarní sestřih. V zimě a na jaře kvetoucí kultivary a vysoké vřesovce se mají zastřihovat hned na jaře po odkvětu. Odkvetlé levandule se mohou zastřihávat koncem léta a levandulový plůtek tvarujte v březnu nebo dubnu. Když stříháte drobnolisté keříky, je snažší a rychlejší použít nůžky na plot než zahradnické nůžky. Musí však být ostré, protože tupé nůžky stonky poškodí.

Správný řez

Řez se má vést asi 6 mm nad zdravým pupenem. Vedete-li ho příliš blízko pupenu, je nebezpečí, že bude poškozen, je-li příliš daleko, nadbytečná část stonku nad pupenem uschne a stane se branou pro infekci.

Přirozený vzhled

Pokud nechcete strom tvarovat jako umělecký objekt, jako je tomu u tvarovaných dřevin nebo u stříhaného plotu, pak zkracujte všechny větve stromu či keře stejnoměrně. Strom tak vypadá přirozeněji a zvyšuje to jeho odolnost proti větru.

Pomozte míze

Řez veďte vždy těsně nad postranním výhonem. Tak je míza usměrněna do živé části. Zanecháte-li příliš velký čípek, může se na něm vytvořit nevzhledný obrost nebo, pokud čípek odumře, stane se cestou pro infekci a začnou se z něj šířit do zdravé rostliny choroby.

Hustý živý plot

Rok po vysazení živého plotu je vhodné nové přírustky hluboko sestřihnout. Tak plot mnohem rychleji zhoustne, protože na každém keříku vyrazí více silných výhonů.

Jehličnany neprořezávejte

Jedle, cedry, borovice a většina dalších jehličnanů - na rozdíl od listnatých opadavých stromů a keřů - nesnáší řez příliš dobře. Jsou-li hluboko seřezány, nejsou často schopny vytvořit nové zdravé výhony. Výjimkou je však tis, který snese i velice silný a hluboký řez.

Obnovení tvaru

Vysoký štíhlý strom, který věkem či nedostatkem péče ztratil původní tvar, obnovíte tak, že konce větví seříznete za pupenem, který směřuje dovnitř (do koruny). Nové výhony budou růst spíše směrem ke kmeni než ven. Takový řez opakujte jednou za dva roky a strom brzy získá svůj tvar zpět.

Proč řezat?

Existuje řada důvodů, které se u jednotlivých skupin rostlin liší.

  • nově vysazené dřeviny - k vytvoření pěkné koruny vytvářené v průběhu příštích let.

  • u ovocných dřevin- pro udržení charakteru stromu, pro nějž byl určen, pro povzbuzení bohaté a pravidelné plodnosti.

  • u živých plotů - pro udržení požadované výšky a šířky plotu, k zajištění stálé hustoty plotu, slouží jako užitečná zábrana.

  • u keřů - pro udržení keře v požadované velikosti, pro povzbuzení kvetení a tvorbu poutavých plodů, listů nebo stonků, jako prevence šíření infekcí.

  • u stromů - k prosvětlení či k tvorbě nebo údržbě tavrovaných siluet, k zahlazení škod způsobených větrem nebo chorobou, k odstranění nemocných nebo odumřelých větví.